pondělí 25. srpna 2014

Síla obleku

  Co když je superhrdina normální bezcennej človíček, kterýho skolí každej superpadouch pouhým pšoukem z kocoviny? Odpověď je jednoduchá. Buďto ze sebe udělá Batmana, nebo na sebe navleče nějaký speciální kvádro, který mu tu velkou sílu propůjčí. Superhrdinů disponujících sílou svýho obleku je povícero a na některý z nich se jen tak z nudy mrkneme.







Tony Stark (Iron Man) 

Marvel

  Tady asi není potřeba nikterak představovat. Každej, kdo je z planety Země a nenarodil se jako lidožravej mutant žijící v amerických pustinách bez spojení s civilizací, ví, kdo je Iron Man. 
  Ale pro sichr jen tak v rychlosti o tomto panáčkovi prohodíme pár teplých lidských slov. Zazobanej a hubatej playboy Tony Stark vlastní obrovskou firmu, která se zaměřuje na výrobu zbraní (s lízátkama už dnes díru do světa neuděláte). Když ale jednoho dne Tony padne do rukou pánů s ručníkama na šišce, pozná, že jsou zbraně moc zlé, sekne s tím a vyrobí si jednu takovou speciální. 
  Jde o superodolnej mechanickej oblek se spoustou zbraní a vychytávek. Pohání ho obloukovej reaktor podobnej tomu, kterej má Tony ve svém propadlém hrudním košíčku. Ten zabraňuje tomu, aby se Tonymu nedostaly střepiny z jednoho bebíčka k srdci. No a v tomhle hyperkostýmku bojuje proti zlým věcem.
Ultimate Iron-Man
  Tento superoblek ale není jeho jedinej. Má jich spousty. Vždycky na nich něco vylepší a obleky pak vypadají zas trochu jinak. Takže má pak třeba podvodní kostým, vesmírný, hulkobijecký (Hulkbuster armor) a tak dál. Ještě je tady jeden. Marvel v roce 2000 začal vydávat některý komiksy znovu od začátku, aby nemusel čtenář, kterej se k nim dostal až teď, shánět od začátku první čísla z pěti set, který vyšly někdy v šedesátkách a navíc dneska stojí zhruba stejně jak půlka brněnskýho výstaviště. Tyto zrestartovaný série mají přídomek Ultimate a všechno v nich jede nanovo, jenom s jistýma změnama a moderně. Takže jsou tam různý Facebooky, Googly, smartphony, LCD televize... prostě příběhy začínají v moderní době. Taky tam je spousta věcí jinak. Petera Parkera nekousnul pavouk jen náhodou (u nás vychází každý dva měsíce Ultimate Spider-Man & spol.), Captain America je drsnej badass plnej hlášek, Bruce Banner (Hulk) je psychicky narušenej nervák, Thor je hipík, kterýmu ze začátku báchorky o vikingským božstvu nikdo nevěří atd atd. No a trochu jinej je i Iron-Man. Přiznám se, že ačkoliv se mi filmy s Iron-Manem dost líbí, v komiksech je podle mě tato postava dost nudná a nijaká. Bohužel se na tom se mnou shodlo i pár ortodoxních marveláků, u kterých byste řekli, že mají maturitu z marvelznalství.
Ovšem tenhle Ultimate Iron-Man (u nás ho můžete vidět ve čtyřech knihách ultimátních Avengers, tedy Ultimates) je jiný kafíčko, ten je víc cool. Třeba se mi na něm líbí, že aby se v kostýmu nepotloukl a dobře mu tam fungovaly životní funkce, je ještě uvnitř napuštěnej takovej zelenej sliz a vždycky, když utrpí nějakej velkej náraz, nablije si do helmy :)

Jackson King (Battalion)

WildStorm


  Jackson se tak trošičku vymyká našemu kritériu lidí bez schopností. On totiž schopnost má. Sice je úplně na prd, ale má. Má totiž telekinetický schopnosti. Bohužel je tahle jeho telekineze na takové úrovni, že s ní může maximálně šoupat hrnek po stole nebo ohnout kávovou lžičku. Pravda, je to schopnost spíš na balení bab, nebo na dělání si legrace z psychiatra, než na pobíjení nepřátel. Může maximálně spolubojovníkovi u večeře podat kečup i když má plný ruce. Ale pan King má v záloze hezký módní kompleteček.
  Jeho taťka Isiah King byl členem bandy jménem Team One. Jednoho dne byl s celou grupou vystavenej radiaci z nějaké divné komety, která blízko míjela Zemi. Díky tomu získali zvláštní schopnosti. Zanedlouho si ale radiace vybrala svou daň a všichni ozářenci zmagořeli. Isiah si dal přezdívku Despot a svůj tým přejmenoval na WarGuard. Stali se z nich šmejdi. Jenže ještě než chytl rapla, zplodil dva syny, Jacksona a  Malcolma, kteří po něm schopnosti podědili. Zkrátka kluci jak buci. Jenže oproti taťuldovi měli telekinetickej um celkem slaboučkej až připrclej. Později se stal Jackson členem týmu StormWatch, kde vyfasoval speciální oblek, kterej jeho schopnosti mnohokrát násobil. Teď už to nebylo jen "Hej, kluci, mrkejte! Umím po sobě spláchnout hajzlík i když držím v obou rukách noviny!"
  Teď z něho byla válečná mašina, která dělala i z těch největších padouchů sardinkovou pomazánku. Začal vystupovat pod jménem Battalion a spolu s kolegy a kolegyněmi Nautika, Sunburst a Flashpoint se stal prvním členem týmu.
Jedna z prvních verzí Battaliona
  Jeho oblek zvýšil úroveň jeho telekineze natolik, že dokáže silou mysli odhodit i auto naložený německýma plážovýma manekýnama. Umí taky vytvořit kolem sebe, popřípadě i kolegů, silový pole, který je uchrání před kulkama a jiným dotěrným hmyzem. Dokonce dokáže i vrhat silný poryvy energie. Takže má k tomu šikovnýmu kostýmu ještě přidělaný takový bambitky, který tuhle vrhnutou energii zkoncentrujou do jakýhosi energetickýho projektilu a těma pak z těchto kvérů po nepřátelích pálí. Když převzal psaní sérií StormWatch scenárista Warren Ellis, dal Battaliona trochu stranou, protože se spustil se svou spolubojovnicí jménem Synergy. No a protože na bitevním poli dělá zamilovanost z vojáků plyšový medvídky, rozhodl se Weatherman (šéf StormWatch ... takovej dispečer) postavit Battaliona i Synergy na druhou kolej. Ne že by postava Battaliona byla úplně mimo dění, to ne. Jackson se dokonce na nějakou dobu stal i Weathermanem. Ale na bojišti si moc nezadováděl. Jackson King si ještě mezitím založil svůj vlastní tým The Monarchy, kde má hlavní slovo on. Po rozpadu týmu StormWatch vystupuje Jackson King ještě v některých příbězích, například v knihách týmu The Authority, ale tam už se mu schopnosti rozrostly tak, že už kostým nepotřebuje, takže chodí v kvádru a nevystupuje jako Battalion, ale jako Jackson King.
Co se komiksů týče, Battalion mě nikdy nezklamal. Ze začátku byli StormWatch sice takový trochu lepší průměr, ale začátkem éry Warrena Ellise se to rozjelo na plný koule. The Monarchy je taky dobrý čtení.


Stuart Trautmann (Soldier Zero)

BOOM! Studios

  Soldier Zero je velmi zajímavá postavička, jejíž příběhy vychází u vydavatelství BOOM! Studios, ale jeho autorem je Stan Lee, velkej majitel vydavatelství Marvel Comics. Taky se tím BOOM! pěkně chlubí. Správně se totiž komiks jmenuje Stan Lee's Soldier Zero. Tse! To je toho. Mně pomáhal Nicolas Cage stěhovat nábytek a taky to nemám napsaný na dveřích od obýváku. No dobře, nebyl to Cage, byl to Franta Peterků. Co je Soldier Zero vůbec zač? No klasika, kapitán amerických mariňáků Stuart Trautmann se vracel z Afgánistánu, když najednou někdo přepadl jejich konvoj. A žádná vystřelovací kudla a "Naval peněženku!", ale poctivý bomby a kulomety. Skoro celá rota zakukala (zemřela), jen kapitán Trautmann přežil. Akorát měl teda pár odřenin, monokl pod levým okem, malou tržnou ranku na pravém zápěstí a přestaly mu fungovat nohy. Chvíle jako dělaná na to, aby se objevil mimozemskej oblek a vyřešil jeho dilema s koupí akčního invalidního vozíku. Tenhle plesovej kostýmek totiž nejen, že za Trautmanna chodí a skáče, on toho totiž umí mnohem, mnohem víc.
  Mimozemská technologie je potvora nevyzpytatelná a dokáže věci, nad kterýma přestává i lejno smrdět. Oblek, kterej udělal ze Stuarta postavičku jménem Soldier Zero, se na něho doslova přenesl v podobě jakýchsi dat nebo co. No prostě se po něm svezla taková světelná mřížka z osmiúhelníků a najednou byl na něm kostým. Ten dává uživateli velkou sílu, výdrž, rychlost a takový ty kravinky, který má každej superhrdina. Samozřejmě umí lítat a dokonce se i teleportovat! Sám se umí opravit a dokáže i léčit nositele. Čímž se dostává nad Iron Mana a Tony Stark má po večerech co vymýšlet, aby nebyl zahanben ... teda až dopije flašu skotské.
  Jinak umí vlastně velkou fůru útočných blbinek. Střílí jakýsi paprsky, vytváří elektrický čepele a kdesi cosi. Taky se umí poprat "holýma" rukama. No prostě všechno. Co se týče čtiva, ze začátku mě to moc nebavilo a připadalo mi to nemastný, neslaný. Pak jsem si to zhruba u třetího čísla rozmyslel, vzal jsem to znovu od jedničky a úplně mě to chytlo. Nakonec je to fakt dobrý počteníčko.


Aric of Dacia (X-O Manowar)

Valiant

  Vydavatelství Valiant Entartainment je čím dál zajímavější. Sází totiž na pravidelnej přísun svých komiksových náloží a místo milionu čísel jedné série, která už by byla tak přeplácaná a domotaná, dělá raději u všech svých počinů krásný a povedený restarty s železnou pravidelností vydávání. Musím se přiznat, že mám toto vydavatelství čím dál radši. Další jejich specialitou totiž je, že od té doby, co restartovali skoro všechny tituly, z nich nevypadlo nic špatnýho. Samý kvalitní čtení.
  Ne jinak je tomu s titulem X-O Manowar. Pozor, není to komiks o vlasaté kapele, která má v každým druhým textu "Kings of metal," ale o chrabrým bojovníkovi ve speciální hypersilné zbroji. Její nositel však není jen tak obyčejnej, ubohej človíček, nýbrž svalnatej válečník a mistr meče, kterej by snad vypleskal i Conana a přinutil násilím Rudou Sonyu ke sňatku. Taky není zas tak hodnej, to víte, ve starověku nikdo nebyl "mouchy snězte si mě". Počkat, ve starověku? Jasně, čtete správně, máte za jedna. Nositelem zbroje je totiž válečník Aric z Dacie, následovník trůnu Visigothu. Jaktože teda bojuje proti superfuturistickým padouchům a má čachry s americkým letectvem? Vysvětlím.
  Zrovna se odehrává krvavá bitva na severu Itálie proti Římanům. Píše se rok 402 před naším letopočtem. Visigothští pod vedením krále Alarica už pomalu přestávají římským sviňákům stačit, proto ó velký vojevůdce rozhodne prozatím ustoupit a nabrat síly na další výpad. Králův syn Aric je ale akční blázen a vrhne se do boje. Visigoth vítězí, ale římské mrtvoly mizí. Na bojišti se objevuje nový nepřítel, který je tak trochu zvláštní na nad hlavami jejich bojovníků se vznáší obrovský, lesklý vzdušný koráb.
  Takhle to začíná. Arika a pár dalších přeživších unesou emzáci a na lodi si z nich udělají otroky. Škaredí ufáci se každou chvíli modlí ke vznášející se modrožluté kouli. Je to svatá zbroj, která si sama musí vybrat válečníka. Jenže když už si vybere a rozbalí se, naskáče na chlapíka a zjistí, že to není ten pravý, tak ho rozmačká na misku boršče a sbalí se zpátky do kuličky. Asi už tušíte jak to dopadne.
Ariku! Takhle Římani nevypadají!
  Jo. Aric rozpoutá vzpouru a když vpadne do svaté místnosti, zbroj si ho vyvolí. Pak masakr emzáků a návrat na Zemi. Jenže Země už je teď jakási jiná. No jo, tam nahoře valí čas rychleji. Vám se ještě nikdy nestalo, že vás unesli ufouni a než jste s nima stačili vypít kafe, uběhlo na Zemi 5 let? Pak jste si dali cigárko a tam dole už měla vaše žena jinou rodinu, váš pes konečně přestal kulhat a umřel a nedojedená polívka, kterou jste nechal pod pergolou už slušně zdraví kolemjdoucí a prodává nemovitosti? Arikovi se něco podobnýho stalo. A teď si vemte, že byl na lodi několik let.
   Zbroj umí nositele obdařit lecjakýma schopnostma. Umí tvořit energetický udělátka, takže si Aric vždycky vytvoří takovej elektrickej meč, protože s tím to umí nejlíp. Zbroj pod sebe umí vrhat energetický pulsy, díky čemuž lítá, umí se zneviditelnit, či léčit nositele. Takový ty blafy, jako velká síla, odolnost atd, to už je automatický. Na zápěstí jsou ještě jakýsi paprskomety vrhající zelený plasmatický výboje a helma umí i rentgenový vidění. X-O Manowar je vynikající, bestiálně skvělá záležitost. Baví mě to jakože hodně.


Eddie Collins (Shadowhawk)

Image Comics - Shadowline

  V seriálu Červený trpaslík byl díl Emohawk přeložený jako Emocuc, tak komiksu Shadowhawk říkám Stínocuc. Je to legrační a zní to líp než nějakej Stínovej jestřáb nebo podobnej sentimentální škvár. Ale to jen tak na úvod pro pobavení nad mým překladatelským umem, kdyby náhodou chtěl tento počin vyjít u nás. Teda doufám, že se to nikdy nestane.
  Tato figurka se poprvé objevila jako antihrdina v druhým čísle vynikající týmovky Youngblood od Image Comics. Alteregem tohoto antihrdiny (později hrdiny s přídomkem Spirit of Justice - Duše spravedlnosti) bylo tolik lidí, že už v tom mám bordel. Prvně to byl Paul Johnstone, pak Luke Hatfield, pak nějakej potroublej robot... Pořadí jsem možná trochu pomíchal, možná jsem na někoho zapomněl, ale v současnosti je to Eddie Collins, malej studentskej chcípáček. 
  Přistěhoval se do New Yorku, kde jeho taťka sehnal práci elektrikáře. Když se jednou procházel po ulici, do rukou mu doslova spadla helma, které se říká Nommo a udělá z vás Shadowhawka. Bože! Tohle chci vidět na plátnech kin! Stačí si helmu navlíct na kebuli, osloví vás duchové předešlých Shadowhawků, na těle se vám vytvoří stylovej obleček a může se jít do akce.
  Oblek vypadá moc zajímavě a je docela šik. Je totálně neprůstřelnej, vylepšuje nositeli (jak jinak) sílu, rychlost, mrštnost, blá blá blá..., a z plastické hmoty, která ho tvoří, může vytvářet různý pomůcky. Jako třeba štít, lano, čepel, blá blá blá...  
  Co víc o tomto panáčkovi říct? Snad jen to, že pracuje s nějakým policejním důstojníkem a řeší zločince a občas i nějakýho toho nabušenýho padoucha.
  Komiks Shadowhawk je v jakékoliv jeho éře, či podobě, naprosto a brutálně... debilní. Za takový břečky by se mělo dávat autorům na zadek a na týden jim zabavit tablet nebo počítač. Zkoušel jsem všechny možný runy, i crossover s Vampirellou a nic. Přitom ta postava má skvělej potenciál a super myšlenku. Bohužel, hodnocení na ComiXology v rozpětí 1 - 3 hvězdičky mluví za vše a je celkem oprávněný. Jediný, co se dalo, byl Shadowhawk 1-Shot (za nějakých 42 Kč můžete stáhnout a přečíst TADYDLENC), ale dvacet čtyři stránek dobrýho Shadowhawka je prostě málo. Radím vám dobře, pokud si chcete přečíst hlavní run, někde si to prolistujte a vraťte do regálu, někomu, kdo to čte, nahlížejte přes rameno, jenom za to prosímvás nautrácejte peníze.



Jaime Reyes (Blue Beetle)

DC Comics

  Modrej brouk (neměl taky CAMEO v seriálu Broučci?) je postava, kterou vydávalo několik vydavatelství, až nakonec skončila v rukách DC. Taky to jsou postupem času úplně jiní chlapi v jiných kostýmech. Prvně to byl Dan Garret navlečenej do modrýho spandexu a protože to byl rok 1940, byl komiks plnej hlášek typu:
  "A teď vás zabiju. Och ne, to je Blue Beetle!"
  "Nemusíte už se bát, madam. Půjdou do vězení."
Taky mezi jeho schopnosti patřila pouze dovednost vyhrávat pěstní souboje a svítit na zdi baterkou vrhající světýlko ve tvaru nějakýho chrousta. Po něm byl hrozně dlouho Blue Beetle nějakej pan Ted Kord a tam už tato postava nabrala grády. Toho můžeme v českým vydání vidět v knize Dříve známí jako Liga spravedlnosti. Ale když přejdeme k tématu toho "článku", sílu obleku pocítil až poslední Blue Beetle, a to Jaime Reyes. To je nevycválanej puberťák, kterej žije v El Pasu ve státě Texas. Jednoho dne najde Jaime v proluce zvláštního skaraba a odnese si ho domů. Když chlapec spokojeně spinkal, skarab se mu přicucnul na záda a spojil se s ním. No a tím to všechno začalo.
  Kdykoliv, kdy na to Jaime pomyslí, skarab ho díky jejich psychickýmu spojení obalí famózním dresem, kterej umí fůru zajímavých blbinek. Umí lítat pomocí vytažení jakýchsi levitačních křidýlek, umí vytvářet různý sonický zbraně, nebo vytřelit jakousi sponu, která nepřítele přicvakne ke zdi (sešívačka se hodí vždycky). Umí různý nástroje a tak. Taky má nějaký speciální módy vidění. No a samozřejmě odolnost a takový to všechno. 
  Jenže skarab k mladýmu Jaimemu promlouvá pomocí psychickýho bluetoothu a je dost otravnej. Každýho by hned sejmul, každej je podle něho ohrožení, všechna Jaimeho řešení problémů jsou málo razantní a tak vůbec. Zanedlouho se zjistí ... a tady bude trochu spoiler, ale je to fuk. Stejně už jsem měl průšvih, když jsem prozradil čtenářům Spider-Mana, že strýček Ben umře.
  Začátek spoileru je takovej, že se zanedlouho zjistí, že skarab je infiltrační zařízení invazní mimozemské flotily, které se říká Reach. Ale tenhle modrej místo aby ovládnul hostitele, tak se s ním mentálně spojil a kamarádí s ním, což je špatně. Tak se stává Reach velkým nepřítelem Jaimeho. To je celý, to je konec spoileru.
  Nebylo to tak hrozný, co? Udělal to Pavlínin mažel!!! Pardon, mně ty spoilery vždycky ujedou. 
Ze všech těch superkostýmů mi ale přijde ten Blue Beetlův nejatraktivnější, což je jeden z důvodů, proč ho mám tak rád. Dobře se to čte a baví mě to. Globálně to ale asi úspěch nemá, protože série Blue Beetle (The New 52) byla v roce 2013 po sedmnáctým čísle přerušena. Nechápu proč, mělo to daleko větší koule než některý New 52 série, který jedou dodnes. 
  Hodně věrně předvedli Jaimeho, coby Blue Beetla ve druhé sérii animovanýho seriálu Young Justice, kde nádherně vychytali jak jeho vizáž, tak jeho charakterový rysy, včetně skarabových podbízecích taktik.
  
  

Al Simons (Spawn)

Image Comics - Todd McFarlane

  Albert Francis Simons není bez kostýmu obyčejnej člověk, ale bezúčelná zombie. Bez obleku by byl jen chodící kus spálenýho masa, vzkříšenýho z pekla. Dámy a pánové, máme tu nejsilnější kostým, kterej udělal ze starýho Simonse belzebuba jménem Spawn.
  Simons byl trénovanej zabiják pracující pro vládu Spojenejch států. Byl to kluk šikovná, ale o pár pater níž bydlí pan Satan a ten je, jak víme, velmi úspěšnej podnikatel. A jako takovej má předem určený cíle a vize. Takže shodou náhod jednoho dne Al chcípne. Upeče se zaživa. Samozřejmě skončí v pekle, kde mu Satan oznámí, že se stává vojákem v jeho pekelné armádě určené pro boj proti nebesům. Vrhne ohořelýho Simonse zpátky na zem a dá mu vykutálenej kostým, kterej mu přirostl k tělu. Jak s ním zacházet ho musí naučit jeho osobní pekelnej doprovod - úchylnej démon Violator, kterej má podobu ujetýho klauna. 
  Jakožto voják pekelné říše, musí Spawn bojovat proti nebeským militaristům, kteří nechápou, že Simons proti nim bojovat nechce. Tím pádem musí zároveň čelit i peklu, který ho chce propleskat za dezerci. No nemá to lehký. 
  Jeho kostým je naprosto grandiózní, protože umí snad úplně všechno. Supersílu, supervýdrž, superpohyblivost, umí lítat, umí nositele rychle léčit, dává mu různý taktický dovednosti, umění boje s mečem, se střelnýma zbraněma, atletický a akrobatický dovednosti, může se teleportovat, umí se měnit v různý jiný fyzický formy, umí se vzkřísit z mrtvých, vystřelovat jakýsi zelený plasmatický koule a dalších spoustu věcí. Jednou ze schopností, kterou kostým dává, je nesmrtelnost. To je podle mě docela fajn schopnost. Hodí se vám třeba, když je váš soused boxer a váš pes se mu vykadí na trávník.
 No jo, ale když je někdo takhle hrozně nesmrtelnej, musí se do něho opřít pořádně nesmrtelní nepřátelé. Takže na něho nastoupí třeba jeho nebeskej protějšek Anti Spawn, krásná a nebezpečná Angela (ano, od Image Comics ji později koupil Marvel a nacpal ji do komiksu Guardians of the Galaxy), již zmíněnej Violator, se kterým se Spawn mydlí každou chvíli a další mocný bytosti.
Spawn versus Anti Spawn
  Když Spawn vylezl na svět v roce 1992, byl to kult. Odstartoval bestiální prodeje, mělo to skvělej nápad, perfektní kresbu a bylo to zas trochu něco novýho. Jenže postupem času už se z toho stala nudná záležitost. Vyšla fůra různých mutací, jako například Spawn the Undead, Hellspawn, Spawn: The Dark Ages, nebo mírně ujetý a dětský Adventures of Spawn
  Některý z nich byly celkem fajn, ale jinak nic moc. Spawn je stále ještě branej jako legendární a kultovní komiks. Jako postava vyhrál už snad milion cen. Ale ten jeho hlavní run je prostě podle mě o ničem. Napsaný je to asi dobře, jsou tam filosofický myšlenky, dává to smysl a tak, ale vůbec mě to nebaví číst. Nic se tam neděje, furt se tam něco vykládá, já nevím. Prostě ne-e. Ač je to smutný, mnohem líp se čtou série, který vznikly ze Spawnova světa. Angela je dobrý čtení, Sam & Twitch, což jsou dvě postavičky ze Spawna, mají svou vlastní výbornou sérii. Škoda.



Scott Travers (Blackout)

Dark Horse

  Když si projedete všechny známý hrdiny supráckých komiksů, najdete spoustu hodně nabušených jedinců. To je samý "umím vymazat vesmír z historie jedním tlesknutím", nebo "jedním mrknutím zničím nepřátele tak, že v jejich časoprostorových polích prolnu čtyři dimenze a pak odletím odpočívat na Slunce", či "díky svému kouzelnému náramku dokážu vysvětlit hipíkům, že pracovat je fajn" a další obrovský věci hraničící s největším fantasmagorismem.
  Jenže tohle nebaví každýho, že jo. Proto je tu vydavatelství Dark Horse Comics, který má schopnosti svých hrdinů takový decentní a příjemný. Ou kej, nepočítám nepřemožitelnost váguse, kterej získá úplně jakýkoliv schopnosti tím, že se ožere, jak je tomu v případě ujeté, ale přitom perfektní série Buzzkill. Ale třeba i ten nejznámější hrdina tohoto vydavatelství - Hellboy - má vlastně jen oteklou ruku a bambitku.
  A právě proto ve mně hrklo, když jsem nedávno viděl, že Dark Horse bude vydávat novou věc jménem Blackout, která bude o chlapíkovi s nějakým hyperpyžamem. Vrtalo mi hlavou, jak chce Dark Horse se svými sklony k malým a v podstatě uvěřitelným schopnostem, vydávat komiks s hrdinou ve speciální funkční zbroji, která zas něco umět musí, jinak by si to koupil maximálně Penzion Pod lesíkem jako toaletní papír, plácačku na mouchy, nebo strašidlo na hady. Nakonec teda kostým něco umí. Není to sice lítání, nezranitelnost a vrhání slunečních soustav, ale je to dobrej nápad a vydařený provedení.
  Náš hrdina, Scott Travers, ještě pořád netuší, komu kostým patří a kde k němu přišel. Prostě se mu jednoho dne objevil u dveří úhledně zabalenej v krabici, kde byl kromě kostýmu ještě papír s nápisem "Najdi mě". Tajemná a mysteriózní atmoška už k Dark Horse taky patří. Nemá cenu tady prozrazovat něco víc z děje, protože tahle sérka je úplně nová a kdo si ji chce přečíst od začátku, nemusí lovit na aukcích první číslo v hodnotě svýho baráku i s jabkama a dědou ve sklepě. Na světě jsou teprve čtyři čísla a ještě jim nestoupla cena. Já ke čtení a kupování komiksů na mobilu i na webu (samozřejmě v digitální formě ... ten papír ještě displaye vychrlit neumí) používám ComiXology. Avšak vydavatelství Dark Horse a jejich tituly byste tam hledali marně. Ti mají totiž svou vlastní aplikaci. Já na mobilu s Androidem používám TUHLE a tam každý číslo Blackout stojí 42 Kč, což je lambáda.
  Pojďme na to, co ten obleček umí!!! Vlastně nic moc. Umí jen vytvořit jakousi černou díru, která vede do nikam. Jinak se to nazvat nedá. Však on to Scott taky tak odprezentuje chlapíkovi, kterýho tam stáhne s sebou - "Vítej nikde."
  Když do té díry Scott vleze, ocitne se v nějaké podprostorové dimenzi. Všechno kolem sebe vidí bledě modře, ale ti venku jeho nevidí vůbec. V tomto neprostoru navíc může procházet zdmi a vůbec pevnýma věcma. Takže je to vlastně takovej teleport. Nesete si do práce svačinu, najednou vidíte, jak chlápek v jakýmsi skafandru udělá díru, skočí do ní a za pár sekund se za váma objeví malá dírka, ze které vyleze ruka, jenž vám krade chleba se sýrem. 
  Ano, Blackout není o vybombení mimozemských pevností, je to hlavně stealth! A je to povedenej stealth. Úplně jsem na tuhle věc zapomněl, proto ji sem dávám dodatečně, ale měl jsem tu čest číst první dvě čísla ze čtyř (třetí už mám nachystaný na záchod) a musím říct, že je to fakt pecka. Za těch 42 Kč je to úplně v pořádku, protože tohle je další věc, kterou můžu doporučit. Uvidíme, jestli se to později nezvrhne v nějakou koninu. Snad ne, no.

2 komentáře:

  1. Super počtení, akorát bych osobně dal ještě oblek ze začínající série Blackout od DarkHorse. Ale jinak mega souhrn ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo vidíš, na toho jsem úplně zapomněl. Hlavně že jsem o něm minulej týden kamarádům básnil u piva :) Doplnil jsem ;)

      Vymazat